Každý jistě ví, co je to azylový dům. Jedná se o zařízení určené pro lidi bez domova. Buď jsou to jednotlivci, kteří přišli o domov a žili dlouhou dobu na ulici, ale rozhodli se, že chtějí začít znovu, nebo jsou to maminky s dětmi, které po odchodu od partnera nemají kde jít a tento způsob pro ně představují dočasný azyl, než se jim podaří dát svůj život trochu do pořádku a začít znovu.

Ne zcela nepodobné azylovým domům jsou takzvané Domy na půli cesty. Jedná se vlastně o zařízení, která slouží především mladým lidem, případně rodinám, aby překonali přechod mezi životem v pobytových zařízeních (Dětský domov) a běžným životem.

Bývaly doby, kdy uživatelé dětských domovů se ocitali ze dne na den na ulici a stávali se z nich bezdomovci. Neměli žádné zázemí a nebyli ještě připraveni pro běžný život.

Rizika mladých lidí, kteří vyrůstají v dětském domově
1.      Chybí jim zkušenosti v běžných životních situacích
2.      Nemají dostatek sociálních kompetencí
3.      Díky absence rodičovské péče nemají dostatečně rozvinutou emocionální inteligenci
4.      Jsou zvyklé žit v určitém izolovaném prostoru a adaptace na běžný život je posléze velmi složitá
5.      Chybí jim hlubší rodinné vazby, především člověk, na koho by se mohli obrátit, spolehnout se na něj, nebo prostě jen člověk, který je vyslechne

Důstojný start

Naštěstí dnes pro tyto lidi existuje služba, která jim umožňuje důstojný start. Ten čas je určený k tomu, aby si mladí lidé našli zaměstnání, časem pronájem, aby si zvykli platit nájem (pobyt v Domě na půli cesty si uživatelé hradí, nicméně jedná se o nízkou částku), dokázali si zajistit potraviny, naučili se o sebe postarat, uvařit si, vyřídit si vše potřebné na úřadech.

Samozřejmě k dispozici mají odborné zaměstnance ať už externí nebo interní, kteří jim se vším pomohou. Většina těchto zařízení má i svou „skupinu“, kde se jednou za čas uživatelé sejdou například se sociálním pracovníkem a řeší jednotlivé situace a hledají poučení i z příběhů a situací druhých.