Když někdo cestuje, činí tak pochopitelně s nějakým úmyslem. Těžko bychom hledali někoho, kdo by jen tak vyrazil ven, aniž by měl sebemenší tušení, proč a kam že vlastně míří. Důvodů k cestování může být pochopitelně mnoho, ale vždy tu jsou. A už docela dlouho cestuje nejeden z našinců třeba i tehdy, když sice něco hledá, ale vlastně ani neví přesně co. Prostě míří někam, kde by se měl ukrývat nějaký novodobý rádoby poklad, keška.

Zkrátka se takový člověk věnuje geocachingu. Jde po stopě, kterou mu někdo jiný dal, a to s úmyslem najít něco ukrytého. Na čemž se ale pochopitelně nezbohatne, protože nejde o skutečný poklad v tradičním smyslu slova, ale o jakýkoliv ukrytý předmět. Který pak navíc takového člověka neobohatí ani proto, že sem musí vložit na oplátku předmět jiný, který pak zase možná objeví nějaký další šťastlivec.

Takže vlastně jde o hledání bezcenných pokladů, o hledání, které nepřinese nikomu nic než ten zážitek a pocit.

Tato hra vznikla oficiálně v roce 2000 v USA. Ovšem máme-li se trochu holedbat, byla tu i už o hodně dříve, a to dokonce i u nás. A aniž bych tušil, že jde o nějaký geocaching, jsem se jí věnoval vlastně svým způsobem i já. A i já jsem tu někdy slavil úspěchy. Ve svém rodném městě jsem třeba nejednou obcházel kolem náměstí a hledal desetníky. Sice byla malá pravděpodobnost, že nějaký najdu, ale občas se přece jenom zadařilo takovou minci najít. A rázem jsem byl bohatý, protože jsem neměl o nějakém geocachingu ani páru a nic tam tedy nenechal na oplátku. Ani když jsem tam jednou dokonce našel vedle papírnictví ztracenou dvoukorunu, což už byl majlant.

Ale nenacházel jsem jenom platné peníze. Na půdě domu řeznictví, kam jsme pochopitelně lezli jako děti bez dovolení, jsem jednou našel starou, již neplatnou korunovou minci. A jak mě tento nález potěšil! A zároveň později zklamal, když tam při přestavbě našli už rovněž neplatných dvě stě tisíc, které zřejmě bývalý řezník vyšmelil, za měnové reformy neměl jak utratit, a tak si je tam zřejmě ulil, kdyby snad náhodou ještě někdy zase nějakou hodnotu měly.

Anebo jsem na kopci nad městem našel ještě starý krejcar.

A peníze nejsou samozřejmě vše. A tak jsem například při vypouštění Lipna našel rezavou rukojeť od pistole. A jako občas dodnes i jiní lidé i ruční granát. Který jsem pochopitelně zkoušel rozříznout pilkou na železo, ale nedotáhl to do konce. A tak jsem dodnes s vámi. Já, svým způsobem průkopník geocachingu.